OCTOLÉT s. n. (muz.) substantiv neutruoctolet
octolet substantiv neutru | nearticulat | articulat | |
nominativ-acuzativ | singular | octolet | octoletul |
plural | octolete | octoletele | |
genitiv-dativ | singular | octolet | octoletului |
plural | octolete | octoletelor |